Mobilní menu

Prso s mlíkem

Výslovnost:

Ačkoliv neustále proklamujeme, že u kávových nápojů jde především o chuť a barista či servis by měli obratně odhadnout, co si zákazník neobjednávající konkrétní a jasnou položku nabídky přeje, musíme se zde postavit na stranu baristů a apelovat na spotřebitele. Kávový nápoj piccolo je ještě tím nejmenším prohřeškem, protože zákazník chce asi espresso a také ho dostane.

Co se ovšem má stát, zazní-li ono lety pod kůži zadřené presso s mlíkem? Barista — v roli detektiva Columba — musí začít složitě dolovat informace, žonglovat se šálky a naznačovat všemi možnými verbálními i neverbálními prostředky, aby se dopátral, co že vlastně má vyčarovat. Poté, co se na nebi rozjasní a vyhlédne alespoň nad baristovou hlavou paprsek poznání, jsou obě komunikující strany k smrti znavené, zpocené a mentálně vyčerpané na mnoho hodin dopředu. Mírně rezignovanou scénku pak zpravidla zakončuje akt „nemoh byste mi to ještě trochu dolít vodou/ňákým mlíkem?“. Načež nastupuje ve frontě další zákazník s objednávkou stejně vágní, leč představou diametrálně jinou.

Vynásobíme-li si běžnou pracovní dobu deseti až dvaceti požadavky tohoto charakteru za hodinu při několikaleté praxi, vyjde nám nezměrná tíha zoufalství, při které i nejzarytější optimista spatřující cosi dobrého na sněti slezinné musí kapitulovat. Domníváme se, že při tomto objemu je již o něco vhodnější, aby se dovzdělal zákazník a nepřenášel tíhu věčných dohadů na baristu, jehož úlohou je umět připravit skvělé kafe a zlehka konverzovat o příjemných tématech.

Na ochranu baristů vydáváme tuto přehlednou tabulku, která snad navede spotřebitele na správnou cestu a o trochu lépe je zorientuje.

Vůbec nevadí, že je do kávy přidáváno mléko. Vůbec nevadí, že požadavek je mírně nestandardní oproti nabízenému sortimentu. Je ale obrovský problém, že příjemce objednávky je donekonečna vyčerpáván nejasnými přáními a host je rozladěn z toho, že je poučován. Avšak objednáváme si v restauraci „ňáké jídlo s bramborami“?

Už mnoho let nejsme díky kávovým a food festivalům gastroburany. Naučili jsme se, že piccolo neexistuje, noky nejsou gnoči a tramín červený je ve skutečnosti víno bílé. Zorientujme se též již konečně v nabízených kávových nápojích, nedívejme se smutně na espresso se slovy „ježišmarjá toho je nějak málo!“ a zapomeňme na něco tak neurčitého a od podstaty rozblemcnutého, jako je presso s mlíkem, které navíc při objednávce evokuje žádost o kojení. Z úst dospělého muže to vskutku nezní nikterak důstojně.

Světový týden kojení každoročně připadá na 1. týden v srpnu.