Mobilní menu

Cibetková káva

Bavíme-li se o kávách, přijde vždy na přetřes starý známý dotaz „A co ta cibetková?“ Inu, už jsme pili lepší.

V Indonésii — na Jávě, Sumatře a Sulawesi — žije cibetkovitá (nikoliv kunovitá nebo kočkovitá, jak se často nesprávně uvádí) šelma jménem ovíječ skvrnitý (Paradoxurus hermaphroditus), který s oblibou ve volné přírodě pojídá zralé třešně kávovníků. Jejich trus — natrávené třešně — se poté sbírá, zpracovává a prodává za nesmírné ceny (v přepočtu cca 18 000 Kč za 1 kg).

Co je drahé, s tím se často také podvádí. Pod názvem Kopi Luwak se prodávají i nejrůznější směsi, ve kterých je skutečného produktu z cibetky jen mizivé procento, zbytek může být klidně ten nejhorší kávový odpad.

Při sběru se samozřejmě můžou dostat do várky i stará zrnka, ležící na zemi i několik týdnů nebo měsíců, což znehodnotí celou šarži fermentovanou a zemitou chutí. Vyhodí takovou várku výrobce? Spíš ne, než ano..

Pro někoho může být neakceptovatelné, že určitá část indonéské produkce může pocházet z farem, kde jsou ovíječi chováni v zajetí, údajně prý ale v běžných chovných podmínkách. Kupříkladu indonéská vláda vyloženě vybízí k jejich chovu a následnému vypouštění do volné přírody, aby se zamezilo jejich vyhynutí. Farmáři a zpracovatelé se i zapojují do programu Fair trade.

Zajímavý je kompromis výroby falešné cibetkové kávy bez účasti zvířátka, a přeci za použití trávicích enzymů, které proces fermentace imitují — vzniká pak třeba známá vietnamská  Trung Nguyên Legendee.

V šálku může být dle způsobu nakládání se surovinou jako každá jiná káva — buď dobrá a zajímavá, nebo průměrná, anebo samozřejmě úplně přepražená, stará, defektní a zničená. K nám se zatím nedostala taková, která by se v chuti byť v nejmenším vyrovnala daleko zajímavějším, aromatičtějším a hlavně levnějším výběrovým kávám (i s razítkem Cup Of Excellence) z Ethiopie, Keni či Panamy, odrůdě Geisha a podobně. A chuť je především to, o co v šálku jde.

Nemajíce vlastních fotografií, odkazujeme na obrazový materiál přes Google Images

Ptačí káva

Když už jsme u káv zpracovaných zvířátkem — snad nikdy se nezmiňuje v našich končinách další z těchto podivuhodností. Zrnka tzv. Jacu Coffee jsou natrávena hrabavým ptákem jménem guan tmavonohý (Penelope obscura), žijícím v jižních částech Brazílie a okolních zemí.

Google Images: Jacu bird coffee

Opičí káva

A aby ta kávová zoologická byla ještě o něco zajímavější, přidáváme i kočkodanovité opice jménem makak rhesus (Macaca mulatta), žijící rozšířeně v Asii. V indických končinách se ve své všežravosti dostanou i ke kávovníkům, jejichž třešně okusují a zrnka (na rozdíl od výše zmíněných kolegů) nepojídají a plivou na zem. I tato zrnka se sbírají a dále zpracovávají na produkt. Jsou často defektní, neb při žvýkání třešně snadno dojde k nakousnutí pecky.

Google: monkey rhesus coffee

Sloní káva

Před časem médii proběhla zpráva o tom, že v Thajsku se jistý kanadský podnikatel rozhodl experimentovat s fermentací kávových zrn za pomoci sloního trávicího ústrojí. Jednoznačně se domníváme, že tato civilizace musí nutně co nevidět zaniknout, když se pokouší o produkci takových výrobků.